MOBILIZACE 23. září 1938

Před mobilizací

Předvídavost české vlády, že válka bude nevyhnutelná a Německo se na ní připravuje vyvolala přípravy na obranu státu. Zrychlily se práce na dobudování pohraničního opevnění, které patřilo ke světové špičce, neboť naši odborníci v čele s profesorem Bechyněm se poučili ze stavby Maginotovy linie a provedli výrazná vylepšení. Firma Škoda Plzeň, která patřila ke světové špičce ve strojírenství a zbrojní výrobě měla dodat do opevnění pancéřové zvony a těžké zbraně. Bohužel se opevnění nestihlo dobudovat včas a nakonec se ani nevyužilo.

Britský premiér Chamberlain měl schůzku 22.9.1938 s Hilerem, kde osobně sdělil, že Československo se vzdá pohraničí kde žije více než 50 % Německých obyvatel. Hitlerovi to ovšem nestačilo neboť chtěl Československo celé a buď mu ho západní mocnosti vydají politicky nebo byl připraven se ho zmocnit vojensky. Hitler trval na tom, že chce pohraniží vydat do 1.října a věděl, že za týden se to nedá stihnout.

Britský premiér napsal československé vládě 23.9.1938, že za této situace Británie a Francie nebudou nic namítat proti mobilizaci. Tato zpráva byla přednesena na včerním jednání vlády a byla vyhlášena druhá mobilizace.

Záznam ze schůze vlády: ke stažení

Zahájení mobilizace

Mobilizace byla hlavním tématem všech médií a lidí již druhého dne. Lidé byli připraveni plnit své povinosti vůči státu a národu.

Většina armády byla po týdnu mobilizace připravená plnit bojové úkoly. Armáda se dostala na více než 1,5 mil. vojáků, kteří měli k dispozici 1,2 mil. pušek a 62 tisíc kulometů, 36 tis. vozidel, 200 tis. koní, 469 tanků, 568 bojových letadel. O tomto množství techniky si může dnešní armáda nechat jen zdát. Bylo dokončeno a zčásti vyzbrojeno 263 těžkých objektů pohraničního opevnění a 9632 objektů lehkého opevnění. Objekty měly být štítem pro pěchotu bránící naše území.

 Situaci v československé armádě komplikovaly národnostní menšiny. Během mobilizace se nedostavila asi polovina německých vojáků. Vynikající morálku měla zejména česká, slovenská a ukrajinská národnost.

Mobilizační vyhláška: ke stažení

Velení československé armády bylo složeno ze zkušených důstojníků pocházejících z řad legií. Důstojnický sbor byl připravený a zkušený, proto  armádní generál Krejčí, který stál v čele armády stále ujišťoval polityky, že armáda je připravena a morálka je vysoká. Hlavní velitelství bylo přesídleno do zámku v Račicích u Vyškova

Depeše przidenta Beneše 24.9.

"Průběh mobilizace bezvadný, lid absolutně pevný, vláda plným pánem situace..."

Průběh obrany

Československá armáda byla vcelku dobře vyzbrojená a početně nepatrně slabší, protože vládl názor, že Němci mohou nasadit jen něco přes 2 mil. vojáků. Československé velení si ale uvědomovalo, že Němce nemohou porazit ale jen se jim bránit po nějakou dobu než přijdou spojenci na pomoc.

Prohlášení premiéra Chamberlaina, že západ nebude proti mobilizaci nic namítat živilo planou naději, že nám spojenci přijdou na pomoc. Tuto naději také přiživovala částečná mobilizace Francie.

Naše armáda se měla bránit maximálně 3 týdny během kterých k nám měla dorazit na pomoc spojenecká vojska. K tomu však nikdy nedošlo.

Mnichov

Bohužel i částečná mobilizace Francie nevedla k tomu aby se západ zapojil politicky, popřípadě i vojensky k obraně naší vlasti. Protože Británie a Francie se nechtěla dostat do války, tak souhlasila s postoupením československého pohraničí Německu.

V Mnichově 30.9. 1938 byl přijat československou vládou mnichovský diktát na kterém se domluvili Německo, Francie, Británie a Itálie. Prezident Beneš neměl jinou možnost než diktát přijmout a to i přes odpor československé generality.

filmové dokumenty o mobilizaci:

dokument 1

dokument 2

Sudety